You’re on your own
Taky jsem to dříve nechápal. Měl jsem ve své firmě investora, spoluakcionáře, partnera. Firmě jsem obětoval všechno. Veškerý svůj čas, veškeré své peníze. Zastavil jsem dům, vzdal se platu. V těžkých dobách jsem ale potřeboval víc. Šel jsem za svým investorem a čekal jsem, že dodá nějaké potřebné peníze, vždyť je má. A taky přece chce zachránit, do čeho investoval.
„Sorry, Ondrej! You’re on your own,“ zněla odpověď. Žádné peníze nebudou. Zkrachuješ? Blbý, ale to se holt stává. Držíme palce, páčko.
Je tohleto fér? Sakra, není!, zní vaše okamžitá reakce. Každý společník přece musí dělat maximum, co může a umí. … nebo ne?
Tak jednak, pojďme si zopakovat nejdůležitější pravidlo podnikání. „There’s no justice in this f’ing world.“ Na tomhle světě není žádná spravedlnost. Tohle jsme tady už jednou probírali. No ale hlavně, investor hraje jinou hru než vy. Vy máte vsazeno na jednu kartu, dáváte do toho všechno. A i proto vám investor svěřil své peníze. Investor ale má u vás vsazeno jako v Monopolech. Hraje hru se svými penězi a je odpovědný za jejich návratnost, nikoli za to, kolik „ulic“ drží při životě. Tedy, je-li to dobrý investor („dělá svou práci dobře“).
Tím neříkám, že investor je stroj bez emocí, kterému není líto, když nějaká portfolio firma zkrachuje. Dokonce, že někdy nemá i vnitřní dilema, zda by neměl někomu pomoci, i když má o návratnosti takové peněžní injekce pochyby. Konkrétně my to děláme až příliš často. Ale říkám tím, přestaňte plakat. Chcete-li investorské peníze, představte investorovi atraktivní investici, ale nehrajte na jeho city.
A pamatujte si: v první řadě spoléhejte na sebe, je to vaše firma. A vy to musíte vyřešit.
Další články na téma