Reflex Capital → Z deníku investora → Tituly
Pár měsíců poté, co jsem založil svou první firmu, a bylo nás v ní osm, mi jeden Američan řekl: „Osm? Tak to je jeden z vás prezident a zbylých sedm jsou senior viceprezidenti.“
Dost dlouho mi trvalo, než mi došlo, že to nebyl fór, a ještě déle mi trvalo, než jsem pochopil, jak to vlastně myslel.
V nadnárodních korporacích je honosný titul na vizitce jedním ze symbolů úspěchu a zdrojem respektu. Ono je to nakonec celkem pochopitelné, protože tisíce nebo desetitisíce zaměstnanců se podle něčeho musí orientovat, kdo a jak moc je důležitý a komu při jeho návštěvě není radno z pudu sebezáchovy příliš odporovat. A když se někdo v nadnárodní korporaci propracuje odspodu až na místo viceprezidenta, tak nějaké schopnosti mít musí, a ten titul na vizitce to pak prokazuje. Proto si i ve startupech jejich zakladatelé nějak rozdělí ony dobře znějící názvy funkcí a často pak na nich lpí. Jenže ve startupech je to jinak. CFO si může zvolit titul Shylock-in-Chief a CTO si může dát na vizitku Blessed Bitpushing Guru a směrem dovnitř firmy je to úplně jedno. Do určité velikosti firmy lidé respektují hlavně osobnostní a odborné vlastnosti, charisma, schopnost dělat dobře svou práci a vést své podřízené tak, aby firma rostla a prosperovala. Vědecky se tomu říká leadership skills. Směrem ven z firmy je trochu jinak. Úspěšní lidé chtějí obchodovat s úspěšnými lidmi a manažeři obchodních partnerů a zákazníků nechtějí jednat s někým, kdo je páté kolo u vozu. A ten titul na vizitce umožňuje firmu opticky „zvětšit“. Má-li firma senior viceprezidenta, tak to budí zdání, že je mu podřízeno několik řadových viceprezidentů, z nichž každý šéfuje několika senior managerům čehokoliv a tak dále. Uklízečka může být Chief Sanitary Officer a, má-li firma dva řidiče, tak jeden z nich může být VP, Transportation a druhý Car Fleet Manager.
A to měl na mysli ten výše zmíněný Amík … hru na většího. Ale to je jenom hra a jinak jsou ty tituly úplně k ničemu. Někdy spíš škodí. Často se totiž ukáže, že business přeroste schopnosti některého ze zakladatelů firmy a je potřeba najmout někoho lepšího. Nebo že se ten zakladatel při založení firmy z nouze ujal něčeho, co mu tak úplně nesedí. Ale ouha. Někoho si najmeme, ale titul odpovídající tomu, co by měl dělat, už má na vizitce někdo jiný … a má také ego. Co s tím? Bez milosti vyměnit vizitku. Nepotismus ničí morálku uvnitř firmy, a nakonec je všem pro smích. Úspěch firmy je jaksi důležitější než ego jednotlivce. Za ego se nedá koupit dům, auto ani jachta v Tichomoří a potomci zakladatele startupu se jednou nebudou pyšnit tím, že jejich otec byl senior viceprezidentem firmy, jejímž posledním šéfem byl insolvenční správce. A pokud někdo vybuduje ze startupu velkou a úspěšnou firmu, tak už nikoho nebude zajímat, jaký titul na vizitce měl. On pak na vizitce ani žádný titul nepotřebuje … takovým lidem stačí, když tam mají křestní jméno a příjmení.
29. dubna 2024 • Ondřej Fryc
Nebudu si na něco hrát, taky jsem se do toho chytil. Dělalo mi dobře, když se o naší firmě a také o mně osobně psalo. Hladilo to moje ego, které rostlo a bytnělo. Jsou lidé, kteří to tak nemají, ale u většiny founderů kolem třicítky věku to vidím a řekněme si to upřímně – každý je tak trochu narcis.
20. dubna 2024 • Eduard Míka
Říká se, že kreativita, inovace a podnikavost jsou motory ekonomického rozvoje a je na nich závislá budoucí prosperita každé země. Ve všech okolních zemích to tak vypadá, jen u nás ne a ne.
10. dubna 2024 • Eduard Míka
Každá investiční transakce je v podstatě sázkou na osobu zakladatele a jeho vizi. Nic jiného totiž zpravidla ve startupu není.
22. prosince 2023 • Zdena Macháčková
Koncem října 2023 proběhla na Islandu stávka žen za rovnoprávnost. Island je považovaný za světového lídra v rovnosti pohlaví. V letošním žebříčku Světového ekonomického fóra se ostrov už počtrnácté za sebou umístil na nejvyšší příčce, přesto islandské ženy stávkují, protože vydělávají výrazně méně než muži.
